Celosvětový posun ke zdravému a rostlinnému stravování, snížení potravinového plýtvání a odpadu na polovinu a zlepšení zemědělských postupů. Přijetí těchto změn je podle nové studie stěžejní k tomu, aby do roku 2050 naše planeta dokázala udržitelně uživit 10 miliard lidí.
Podle studie je ale také klíčové, aby se řešení děla celospolečensky, nikoli jednotlivě. V opačném případě totiž žádné řešení není dostačující natolik, aby se snížila rizika překročení globálních ekologických limitů souvisejících se změnou klimatu, využíváním zemědělské půdy, těžbou sladkovodních zdrojů a znečištěním ekosystému přes nadměrnou aplikaci hnojiv.
Bez součinnosti by do té doby dopady potravinového systému mohly vzrůst o 50 až 90% . K nakrmení takové populace by musel například dobytek vzrůst ze 70 miliard ročně na 120 miliard a rapidně by tedy tento jev ovlivnil i skleníkové plyny v ovzduší. V případě přijetí změn směrem k rostlinné stravě by se ale snížily emise skleníkových plynů a ostatních dopadů na životní prostředí o více než polovinu.
Jídlo pro 10 miliard lidí do roku 2050 může být dosažitelné
,,Mnoho řešení, která jsme analyzovali, jsou v některých částech světa aplikovány, ale v následujících letech budou vyžadovat silnou"
Globální koordinaci a rychlou změnu, aby jejich účinky měly skutečný dopad. Je nezbytné, aby komplexní politiky a podnikatelské přístupy umožnily velkému množství lidí dietní změny směrem ke zdravému a rostlině založenému stravování.
Mezi důležité aspekty patří programy škol a pracovišť, ekonomická podpora a sladění národních dietních pokynů se současnými vědeckými důkazy o zdravém stravování a dopadech naší stravy na životní prostředí,“ říká Dr. Marko Springman z programu Oxford Martin.
,,Zlepšení zemědělských technologií a správných postupů bude vyžadovat investice do výzkumu a veřejné infrastruktury, správné motivační programy pro zemědělce včetně podpůrných mechanismů pro přijetí nejlepších dostupných postupů a lepší regulace, například používání hnojiv a kvality vody,“ říká Line Gordon, výkonný ředitel Stockholm Resilience Center.
Domnívám se, že klíčovým bodem pro celosvětový posun v řešení globálního oteplování a zlepšení stavu životního prostředí, bude změna uvažování lidí a jejich informovanost, čímž by mělo dojít i ke změně poptávky. Již teď naše těla vystavujeme extrémnímu množství cukru a soli, ale přitom přehlížíme nedostatek minerálů, vitamínů a vyčerpanost našeho organismu. Zároveň naším spotřebitelským chováním a podporou společností, které prahnou po co nejlevnějším produktu, na kterém si mohou dovolit vysokou marži, ničíme vlastní půdu, vodu a zabíjíme ostatní živé tvory na planetě.
Naprosto klíčovou záležitostí je postupný přesun k rostlinnému stravování a uvědomění si dopadů našich činů na lidské zdraví a na okolní svět. V případě, že se změní stravovací návyky západní společnosti, začnou jednat společnosti a následně politici na přizpůsobení legislativy ke ,,zdravějšímu“ podnikání. Potravinové společnosti potřebují cítit změnu od lidí, aby podnikly kroky ke změnám a nabídli lidem variantu, kterou budou poptávat nebo kterou v období proměny budou postrádat.
Věřím, že naše budoucí já, ucítí rozdíl mezi modifikovanými a průmyslově zpracovanými potravinami, i přes to že jsou levné, a do našeho jídelníčku ve větším množství zařadíme jednoduché rostlinné jídlo, které našemu tělu i planetě prospívá.
Počátky opravdových změn totiž nikdy nepřicházejí od vlády a politiků, nýbrž od nás samotných.
Tereza Skovajsová