Jak na ekologickou spotřebu potravin a energií

Vědci z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze zjistili, čím čeští spotřebitelé nejvíce škodí životnímu prostředí. Nejhůře dopadla spotřeba energií pro vytápění, klimatizaci a obecně chod domácnosti, druhé místo obsadila spotřeba potravin.
Co s tím?

Elektrická i tepelná energie se u nás ve velké míře získává z fosilních zdrojů a především spalováním uhlí se do prostředí uvolňuje mnoho škodlivých látek. Při každém spuštění klimatizace či jiného elektrického zařízení, které má vysokou spotřebu energie, si proto vždy uvědomte, kde se energie na vaši potřebu užívání zařízení vzala a jak přesně naší půdě i zvířatům škodí. Podobně je to v České republice také s elektromobily, které jsou při spotřebě energie z fosilních zdrojů vysoce neekologické poměrem k dieselovým autům. Pokud chcete mít zelené svědomí při stisknutí spínačů, na českém trhu existuje několik dodavatelů elektřiny z obnovitelných zdrojů. Ne jen že tím přírodě významně pomůžete, ale snížíte tím i poptávku po ”neekologické” energii. Podobně se zamyslete u vytápění vaší domácnosti a v případě, že topíte elektřinou či uhlím, uvědomte si výhody či nevýhody ostatních paliv, jejich dostupnost i ceny. Nejekologičtější je jakákoliv forma biomasy (dřevo, štěpka, pelety, sláma, atd.).

fourhourbodysupplies-grass-fed-whey

Životní prostředí negativně ovlivňuje také spotřeba potravin vzhledem k jejich náročnosti na výrobu a odpadovému hospodářství. Z energetického hlediska je velmi náročný chov prasat a hovězího dobytka, přičemž v České republice můžeme hovořit o nadměrné konzumaci masa vepřového. Řešení podle odborníků pak spočívá v omezení konzumace masa, tedy nejíst maso každý den, ale pouze 1-2x v týdnu. Našemu tělu budou živiny bohatě stačit a zároveň budeme ekologicky šetrnější. Můžete se zaměřit na potraviny, které přírodě neškodí svým pěstováním a které by neměly být průmyslově či geneticky upraveny, jako je například sója. Zaměřte se na potraviny, které vychází v testech s nejnižším obsahem pesticidů a škodlivých látek pro člověka i přírodu, nejlepší volbou jsou vždy biopotraviny.
Studie poukazuje také na to, že velkým problémem je mimo jiné obrovské plýtvání jídlem. Třetina potravinové produkce není vůbec zpracována a druhá třetina se zkrátka vyhodí, a to buď při výrobě konečných produktů či je vyhodí sami spotřebitelé.

Ekologické zemědělství dokáže uživit Evropu

Povzbuzení na závěr? Nová studie vydaná institutem IDDR poukazuje na to, že v případě úplného přechodu na ekologické zemědělství v celé Evropě se bude rostoucí populace do roku 2050 stále schopná uživit pouze z biopotravin, které jsou produktem ekologického zemědělství, tedy bez intenzivní produkce s použitím pesticidů, umělých hnojiv a další chemie. Došlo by tím ke snížení produkce emisí o 40%, obnovení přírodní rozmanitosti a ochraně přírodních zdrojů – kvality vody a půdy.

Tereza Skovajsová