Kůrovcová kalamita a sucho likvidují české lesy. Smrky mizí rychlostí světla a známý jehličnan se pomalu nahrazuje listnatými stromy, které jsou odolnější vůči klimatickým změnám.
Znáte to? Ještě nedávno tam stával hustý les, dnes je tam jen paseka. Obrázek, který je po celé republice čím dál častější. Lesy se potýkají s největší kalamitou od dob Marie Terezie.. Suchem oslabené stromy napadl kůrovec a zanechává za sebou nenapravitelné škody.
„Hrozí, že jedna třetina lesů v republice zanikne,“ upozorňuje předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů František Kučera.
Kůrovcová kalamita na Moravě
Kůrovcová kalamita začala už před pár lety na severní Moravě, kde kvůli nedostatku vláhy začaly chřadnout smrky a oslabený strom je pro škůdce lákadlem. Od loňska mizí takřka před očima lesy na Vysočině a smrky ve velkém vymírají i v Beskydech a Jeseníkách.
Malý velký brouček Kůrovec
Chodbičky kůrovce na napadnutém Smrku
Lýkožrout smrkový je tmavě hnědý až téměř černý, lesklý brouk, cca 4,5 mm dlouhý, s odstálými zlatavými chloupky s useknutou zádí krovek s typicky uspořádanými zoubky. Způsobuje katastrofální škody nejen v českých lesích, ale také v Polsku a na Slovensku. Typickým znakem jsou malé chodbičky, které dělá v dřevině.
Ohrožení jsou i ptáci
Z důvodu plošného kácení lesního porostu bez ohledu na dobu hnízdění ptáků dochází k hrozbě snížení populace opeřenců. Nemusí se jednat jen o samotné pokácení stromu, ale také zvýšený hluk. Ochránci přírody na Vysočině v roce 2019 vymapovali a sledovali přes 200 hnízdišť vybraných zvláště chráněných druhů ptáků, konkrétně orlů mořských, čápů černých, výrů velkých, jestřábů lesních, včelojedů lesních, ostřížů lesních, sýců rousných a kulíšků nejmenších. Jde tedy o druhy v celku vzácné, které v naší krajině nepotkáte často.
Ochráncům se podařila ve spolupráci s lesníky omezit lesnické práce v době hnízdění těchto vzácných ptáků, ale ne všude ke shodě dojde.
Řešení?
Řešení kůrovcové kalamity je dlouhodobý a složitý úkol. Ministr Toman získal od vlády 1,15 miliardy korun na obnovu lesního porostu po kůrovcové kalamitě. Což je zhruba 2x tolik, než tomu bylo předešlý rok. Nejdůležitějším krokem bude výsadba nových smíšených lesů. Každá dřevina má nějakou slabinu, a proto řešením není vysázet lesy jen bukové, ale od každého druhu něco. Tím budou lesy odolné vůči všem druhům nemocí a parazitů. Klasickým způsobem na boj proti kůrovci je odkornění. Rozlišujeme odkornění ruční a strojní. Ruční odkornění se provádí loupákem s násadou a jedná se o fyzicky velmi namáhavou práci. Co se týče výsledků odkornění se odborníci častou přou, neboť jedna strana odborníků uvádí, že pokud jsou dostatečné teploty nad 20 stupňů tak kůrovec po odkornění ihned odletí a napadne jiný strom. Druhá strana tvrdí, že kůrovec v kůře zůstane a zaschne i spolu s larvami. Proto je důležité, aby byl odkorněný strom co nejrychleji vytěžen z lesa. Dalším pomocníkem jsou feromonové lapače, které můžete v lesích zahlédnout. V některých místech lapače chytají i tisíce brouků. Poslední možností je chemický postřik, který se nejčastěji provádí na skládkách dřeva.
Zdroj: Kurovcoveinfo.cz,idnes,lesyčr