Pět pozitivních dopadů Koronaviru

V následujícím článku se Vám pokusím ukázat pět pozitivních dopadů Koronaviru na společnost. Cílem článku není snižovat vážnost této epidemie. Všichni máme babičky, přátele, nebo sousedy a nepřáli bychom jim nic špatného. Rád bych se článkem zaměřil na pozitivní dopady Koronaviru pro naši společnost, planetu. Ačkoliv silně převažují ty negativní, je třeba obvzláště v současném stressujícím období si číst pozitivní zprávy

1.Čistší ovzduší

V souvislosti s epidemií Koronaviru pozorujeme snížení produkovaných emisí, a tedy pozitivní vliv na životní prostředí, jak uvedla analýza na serveru Carbon Brief. Epidemie dále snížila poptávku po uhlí a ropě. Produkce emisí na území Číny se snížila o 100 milionů metrických tun za poslední dva týdny a produkce energie z tepelných elektráren dosáhla nejnižších hodnot za poslední čtyři roky.Kvůli epidemii došlo k poklesu produkce v průmyslovém sektoru o 15-40 % a železárny jsou na svém pětiletém minimu. Předpokládá se, že s postupným ústupem epidemie se továrny uchýlí k maximalizaci své výroby, aby předešli ekonomické krizi, a proto lze považovat toto snížení emisí pouze za dočasné. Je ironií, že co se nedaří Gretě, zvládá v těchto dnech z minuty na minutu pandemie, která se z Číny šíří po planetě. Továrny nevypouštějí obvyklý objem zplodin do ovzduší, protože se v nich kvůli výpadkům dodávek potřebných komponentů zastavuje nebo redukuje výroba. Lidé jezdí méně auty a veřejnou dopravou, protože zaměstnavatelé zavádějí pro své zaměstnance z obavy před nákazou tzv. „home office“, tedy práci z domova.

 2. Čistší voda

Změna kvality vody vzhledem k omezení plaveb výletních lodí a tankerů má bezpochyby vliv na čistotu vody. Například v Benátkách je to vidět na první pohled. Urbanista a designér Gianluca De Santis napsal: „Benátky už dlouho neviděly takhle čistou vodu. Příroda nám zkrátka zmáčkla knoflík s nápisem reset.“ Lidé si ji ale kvůli karanténě moc neužijí. Objevují se také informace, že se do benátských vracejí i delfíni, nebo labutě. Tyto informace jsou však velice sporné a objevily se články, že tyto velice virální a lidmi sdílené videa na sociálních sítích jsou pouze „FAKE“. Nepřísluší mi z domova v ČR hodnotit, jestli se delfíni do Benátek opravdu vrátili, a proto nechám na čtenáři, aby si obrázek udělal podle videa sám.

 

3. Zamyšlení nad „nutnostmi“

Musí České aerolinie opravdu létat z Prahy do Milána až devětkrát týdně? Je opravdu nezbytné, aby německá Lufthansa, z jejíž flotily zůstává teď v hangáru kvůli zrušeným mezinárodním spojům a kolabující vnitrostátní poptávce každé páté letadlo, musela udržovat dosavadní provozní síť, když se po Německu dá prakticky všude jezdit vlakem, který je k životnímu prostředí mnohem šetrnější? A je opravdu nutné, aby zaměstnanci byli v éře internetu a skypu na všech poradách přítomni i fyzicky a tudíž každý den svou cestou do zaměstnání zatěžovali životní prostředí a své okolí? Zamýšlí se ve svém článku pro Český rozhlas Lída Rakušanová.

4.Lidé jsou si blíže

Epidemie koronaviru opět probouzí v lidech vlnu solidarity a lidé jsou si celkově více blíže. Ve společných prostorech paneláku se objevují nabídky mladých lidí, kteří nabízejí své služby důchodcům a chodí jim nakupovat. Šikovné hospodyňky šijí desítky roušek denně, které poté zdarma darují svému okolí. Většinová společnost dodržuje základy hygieny a nařízení nosit roušky.

5.Šance na lepší budoucnost

Z nejvyšších pater moci jsou momentálně všude na světě slyšet nářky nad klesajícím výkonem hospodářství a nad tím, jak se kvůli pandemii hroutí indexy burz. Je to ale opravdu taková katastrofa, když se většina současné ekonomiky neobejde bez zplodin, které zdraví lidí poškozují podstatně víc než koronavirus, z něhož se většina nakažených lidí bez větších problémů zotaví? Je snad výkon hospodářství modla, cennější než lidské životy? Možná nám příroda chce ukázat, že je  nejvyšší čas zastavit se a obrátit kormidlo směrem k budoucnosti s novými technologiemi i pracovními místy. Právě teď k tomu je příležitost jako nikdy. Pevně věřím, že se poučíme ze svých chyb a opět se zamyslíme nad svými prioritami. A vzhledem k současné solidaritě mezi mladší

Coronavirus

a starší generací, ochotou lidí pomáhat tu naši budoucnost nemůžeme vidět zas tak špatně. Vzpomeňme si na povodně 1997, také to byla strašlivá katastrofa, která však společnost dle mého názoru posunula zase o kousek dále. Katastrofy byly, jsou a budou. Na Španělskou chřipku zemřelo odhadem až 70 milionů lidí. V České republice každý rok umře cca 1500 lidí na chřipku a dalších 500 na silnicích. Respektujme nařízení vlády, ale nepropadejme panice nakupováním tun rýže.

Matka příroda nám nakonec vždycky ukáže, kdo je pánem planety Země.

Možná si někteří nejvyšší představitelé uvědomí, že přírodu nezkrotí, ani si ji nekoupí za miliony dolarů.