Živočišná výroba a její vliv na globální oteplování

V následujícím článku jsme dali prostor fanynce našeho projektu, která si pro Vás připravila krátký článek o živočišné výrobě a vlivu na globální oteplování.

Globální oteplování je téměř nevnímatelné oteplování Země, které je způsobováno činnostmi člověka. My sice tu nepatrnou změnu teploty nepociťujeme, ale jeho účinky mohou mít na nás katastrofální dopady. Má za přičinění povodně, hurikány, požáry a nedostatek vody v přírodě. Jestliže člověk bude i nadále znečišťovat ovzduší, může se Země podle vědců oteplit klidně o více než 10°C.

Ke globálnímu oteplování dochází díky směsi plynů, produkovaných přírodou a hlavně člověkem. Tyto plyny se nazývají skleníkové plyny a patří mezi ně například oxid uhličitý a metan. Snahou evropských vlád je snižovat koncentraci skleníkových plynů v atmosféře.

Průměrný Čech údajně nezatěžuje tolik životní prostředí plasty, nýbrž spotřebovanou energií. Právě používání klimatizací je podle badatelů tím, na co bychom se měli soustředit, pokud chceme planetě ulehčit.

Dalším skleníkovým plynem je metan, produkt metabolizmu živočichů a bakterií. Je ho v ovzduší sice méně, ale zato se účinněji podílí na zvětšování ozonové díry. Čtvrtina globálních změn je spojena s produkcí živočišných produktů. Největší množství metanu totiž produkuje hovězí dobytek. 

Není to tak dlouho, co naše prababičky jedli maso 1-2x týdně a spíše méně. Naopak jedli více luštěnin, brambor a potravin z vlastní produkce. Nyní je však normální jíst maso téměř každý den, někdo i víckrát denně a tím se rapidně zvyšuje počet kusů hovězího dobytka.

fourhourbodysupplies-grass-fed-whey

Proto bych chtěla apelovat na snížení spotřeby masa pokud nechceme, aby nastaly nebezpečné klimatické změny a lidstvo by nebylo schopné se uživit. Proč bychom měli snižovat jeho spotřebu? Masa jíme opravdu hodně, mnohem více než se ho jedlo dřívě. Od roku 1970 se jeho konzumace více než zdvojnásobila. Zemědělská plocha tvoří přibližně 49,116,227 km². Jedna třetina celkové plochy orné půdy je navíc určena k dalšímu pěstování krmiva pro zvířata. Celkově tedy živočišná výroba zabírá více jak 2/3 celkové zemědělské plochy a přibližně 30% zemské souše. Produkce masa má vliv na vodní zdroje, protože v porovnání s rostlinnou stravou, má větší spotřebu vody. Například na vyprodukování 1 kg obilí je potřeba 450l vody a 1 kg kuřecího masa kolem 3000-6000l vody. Tudíž množství vody na výrobu jednoho hamburgeru odpovídá dvou měsícům se sprchování.

Veganská strava ročně vyprodukuje asi o polovinu méně emisí, oproti stravě konvenčně se stravujících. Nechci nabádat k veganství, pouze poukázat na to, že život na rostlinné stravě není jen o myšlence zrovnoprávnění zvířat, ale také o ekologickém smýšlení.

Všichni společně můžeme snížit svůj podíl tím, že nebudeme jíst maso každý den.